Jen Ty
Řekni mí čím chceš abych byla. Já tím budu pro Tebe. Vzdám se své cti. Pro Tebe. Odevzdám ti všechno co mám jen abych cítila bezpečí tvé náruče. Obětuji vše do jediného okamžiku kdy se budu cítit živá. S Tebou. Kdy uvidím Tvůj úsměv. Miluji ten Tvůj pohled říkající všechno, nic. Miluji tu tvou chladnou povahu, která mi vaří krev až nestačím chytat dech. Řekni co ti mám dát abych mohla být s tebou.
Chci ti být blíž, chci abys mně objímal, chci být šťastná. Chci tě vidět šťastného.
Chci být objektem tvé touhy, zájmu, úsměvu. Ale vím, že je to BEZNADĚJNÉ. Nikdy nebudu moci cítit tu tvou vůni. Nikdy ti nebudu moct obětovat svou čest. Nikdy nebudu Tvá.
Ale i tak Miluji tě stále naplňuješ mé sny a tvoříš můj svět.
I když se pře ze mně díváš jako přes sklo. Já ze své mysli nemohu vyhnat ty vzpomínky, kdy všechno bylo jinak. Vzpomínky na těch pár minut kdy jsem věřila, že i já jsem kousek tvého světa. Ale, když jsem se probrala zšedlo mi nebe a zmizel mi sen života. Víš ztratila jsem tě a bolí uvědomit si to.
Nejvíc bolí, že sis sebou vzal i moje city. Změnil si mně, vytvořil si ve mně nekonečnou propast strachu z lásky.
Naučil si mně jedno: nenávidět, za to ti děkuji. Ale sebe, za to tě nenávidím.
Nech si ten tvůj pohled jakoby by jsi mně chtěl zpátky. Nech si ty tvé úsměvy přesto jak moc po nich toužím nechci je vidět. Nechci Tebe vidět.